top of page

LTV – lumbosacral transitional vertebra neboli přechodový obratel

 

LTV je vrozená (kongenitální) anomálie páteře. Páteř psa se skládá ze 7 krčních, 13 hrudních, 7 bederních (lumbálních) obratlů, dále 3 křížových obratlů (srostlých v křížovou kost) a  z různého počtu obratlů ocasních. Přechodový obratel se může vyskytnout na kterémkoli přechodu mezi dvěma úseky páteře . To znamená mezi krčními a hrudními obratli, mezi hrudním a bederním úsekem, ale nejvíce sledovaný je přechodový obratel mezi bedry a křížovou kostí. Ten totiž může způsobit nejvíce zdravotních problémů. A protože je to záležitost dědičná (což dokládají určité rodové linie, kde se LTV vyskytuje ve větší míře ve srovnání s liniemi ostatními ), je dobré o LTV vědět, případně pokud se věnujete chovu, tak k tomu přihlížet při výběru vhodného protějšku.

Existuje několik klasifikací LTV – tedy způsobů, jak LTV označovat a popisovat. Jeden z nich (dle finské veterinární lékařky A.Lappalainen a kol.) rozlišuje LTV 0 (normální stav) , LTV 1 , LTV 2, LTV 3 a LTV 4 (abnormální počet obratlů - tedy 6 nebo 8). Dále hodně záleží na tom, zda je konkrétní LTV symetrický či nesymetrický.

Pokud má pes LTV 1, nemusí mu to po celý život způsobit zdravotní problémy. (Na druhou stranu  je bohužel znám jedinec chodského psa, u kterého se vyskytla LTV1 forma spolu s kostním výrůstkem tlačícím směrem k páteři. A u tohoto pejska se občasné pohybové problémy projevily zhruba ve věku 2 let). Pes s LTV 3 ale už může mít výrazné pohybové problémy v poměrně útlém věku. Obtíže ale pejskovi může způsobit i nesymetrický LTV1 obratel. Dlouhé svaly páteře se totiž upínají i na křížovou kost a nesymetrická křížová kost tak může způsobit svalová napětí v bederní oblasti a posléze bolest az kulhaní.Na několika mezinárodních pracovištích (včetně Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně) stále probíhají studie a granty ohledně LTV, řeší se do jaké míry LTV souvisí s výhřezem meziobratlové ploténky nebo se syndromem cauda equina. Samozřejmě problematika LTV se týká nejen chodských psů, ale i dalších plemen, jako je například německý ovčák, aljašský malamut aj.

LTV se dá určit i z rentgenového snímku DKK, některé klasifikace (např. právě dle MVDr. A. Lappalainen) k určení typu požadují i snímek beder z boční projekce a snímky páteře od  posledního hrudního obratle po obratle ocasní (zjistí se tak abnormální počet obratlů bederních).

Dle mezinárodních doporučení je vhodné nepouštět do chovu těžší formy LTV (LTV 3), u LTV 2 a LTV 4 nejsou úplně jednoznačné názory. LTV 1  je ideální spojit s jedincem LTV 0.  Dlouholeté chovatelské zkušenosti ale ukazují, že pokud se např. neřeší LTV 1 (tj nevybere se LTV 0 partner), mohou se potom  postupně u potomků objevit LTV 2, LTV 3 , LTV 4 formy. Proto někteří chovatelé v zahraničí selektují ze svého chovu i LTV 1 jedince (jedince s LTV 2 - 4 vyřazují automaticky). A zajímavost na závěr: podle neoficiálních informací se policie a armáda v zahraničí snaží brát do služby pouze psy s LTV 0 (jsou si vědomi problémů, které mohou nastat, když pes má určitý stupeň LTV a nechtějí nic riskovat, protože je samozřejmě žádoucí, aby pes podával stabilní výkony a zvládl náročnou službu). Pro nás chovatele z toho plyne následující: monitorovat LTV, mít o LTV aspoň základní informace a zohlednit LTV při sestavování chovných párů.​

Dovolím si na konci prezentovat svůj osobní názor: jsou nemoci časté, méně časté a ojedinělé. Konkrétně v případě LTV je mi jasné, že vzhledem k úzké chovatelské základně nemůžeme vyřadit z chovu jedince LTV 1. Obecně existuje několik úhlů pohledu na onemocnění v chovu. Genetik může tvrdit, že nelze eliminovat všechny postižené jedince z chovu, aby se zachovala genová variabilita v populaci. Do určité míry a vzhledem k populaci jako takové může mít relativní pravdu. Hledisko veterináře je co nejvíce v chovu omezit nemoci a ideálem je samozřejmě tyto nemoci eliminovat. Já osobně v chovu stavím zdraví na první místo. A hledisko majitele? Všichni si přejeme mít skvělého parťáka, který s námi prožije spokojený psí život. Přes veškerou snahu chovatelů se ale stejně občas nějaký zdravotní problém může vyskytnout. Proto si myslím, že prostě musíme dělat maximum, sbírat informace a o chovu přemýšlet, aby těch pejsků se zdravotním problémem bylo co nejméně!

Děkuji kolegyni a přítelkyni MVDr. Martině Kontu za poskytnutí rtg snímků.

bottom of page