Lokus D (Dilution)

Většina současných plemen psů má ve svém standartu jasně definované požadované zbarvení srsti. Zbarvení srsti a stejně tak typ srsti je dáno geneticky.

 

Tak tedy trochu genetického minima na začátek. Nejprve obecně. Tělo živočichů se skládá z buněk. Buňka obsahuje jádro, ve kterém je uchovávána genetická informace ve formě DNA. Tato DNA spolu s bílkovinami tvoří chromozomy. Gen je základní jednotka genetické informace (základní jednotka dědičnosti). Je to určitý úsek DNA na chromozomu. Gen se může vyskytovat ve dvou různých formách – tj alelách (gen se může samozřejmě vyskytovat i ve větším počtu forem – alel, ale to tady není podstatné). Obecně platí, že pokud jsou obě alely shodné, jde buď o dominantního homozygota (A/A) nebo o recesivního homozygota (a/a). Když jsou na párových chromozomech v daném lokusu přítomny různé alely, jde o heterozygota (A/a). Jednu alelu má jedinec od otce, druhou od matky.

Lokus (opět obecně) je místo na chromozomu, kde se nachází příslušný gen. Konkrétně v souvislosti s Lokusem D je to gen MLPH (melanophilin gene).

A dostáváme se konečně k Lokusu D, který nás zajímá. Zbarvení srsti ovlivňují dva hlavní pigmenty eumelanin (hnědý a černý pigment) a feomelanin (světlý a červený pigment). Lokus D (nebo chcete-li gen MLPH nebo klidně gen D) je zodpovědný za ředění eumelaninu, tj. ředění černého pigmentu (u chodského psa se tedy vyskytne jedinec, který není černý, ale šedý). Dědičnost ředění barvy je autosomálně recesivní a alela, která nese mutaci se označuje „d“. To znamená, že u jedince s genotypem d/d se projeví šedé zbarvení (označuje se i jako modré zbarvení u jiných plemen).

A konkrétně na příkladech (příklady jsou hodně zjednodušené, v praxi do toho vstupují i geny kódující například pálení, hnědou barvu apod. Takže následkem toho potom u jedince d/d v kombinaci s b/b nevzniká zbarvení šedé (modré), ale zbarvení krémové (isabela). Lokus B ovlivňuje zbarvení eumelaninu a je buď B – černý nebo b – hnědý. Ale to už je  na další článek, který by se týkal dědičnosti barev u jednotlivých plemen). Zpět k Lokusu D:

Spojení dvou dominantních homozygotů (nepostižený x nepostižený)

Spojení dominantního homozygota a heterozygota (nepostižený x přenašeč)

Spojení dvou heterozygotů (přenašeč x přenašeč)

Ostatní kombinace nás v tuhle chvíli nezajímají, protože chodští psi s genotypem d/d jsou automaticky vyřazeni z chovu. Podstatné je ale to, že pokud většina populace není na Lokus D testována, může se čas od času stát, že dva černí rodiče dají šedého potomka. Nutno říct, že  v chovu je to celkem běžná věc i u jiných plemen, někdy jsou tyto barvy dokonce žádané.

S nestandartním zbarvením se ale často pojí i zdravotní problémy (např. v případě módního merle zbarvení to může být slepota nebo hluchota). V případě lokusu D a tedy jedince d/d to může být hlavně alopecie barevných mutantů (Colour Dilution Alopecia – CDA). Dochází k tomu, že pigmentová granula jsou v chlupu rozmístěná nerovnoměrně a zároveň se tvoří tvz. makromelanosomy (nadměrně velká pigmentová granula) a tím pádem jsou chlupy křehčí a více se lámou. Někdy se chlupy lámou nad úrovní kůže, jindy ani nevyrůstají z chlupových folikulů. Vznikají vylysalá, alopetická ložiska, mohou se tvořit komedony a šupiny. Každopádně takováto srst a kůže vyžaduje mnohdy náročnou péči a ošetřování (speciální šampony s antibakteriálním účinkem, doplňky stravy atd).

Pro mě, jako pro chovatele, není Lokus D (a vpodstatě ani DM) problém. Díky genetickým testům vím, s čím můžu počítat. Mnohem více se obávám epilepsie, dědičných onemocnění srdce nebo onemocnění slinivky. Tato onemocnění se v současné době nedají nijak jednoduše prokázat genetickým testem. Spoléhat se můžu jen na neoficiální informace ohledně postižených jedinců v populaci a snažit se vybrat krycího psa z nepostižené linie. A doufat, že i ostatní chovatelé selektují a dělají pro zdraví odchovů maximum.

Sama mám fenu, která je přenašečka ředění barvy. Audrey Aurinko, DKK 0/0, DLK 0/0, LTV 1, spond neg, DM N/N (clear), Lokus D D/d  (heterozygot), výstavní ocenění  V4 na klubové výstavě ve třídě otevřené, zkoušky ZOP, ZZO, BH-VT, bonitační kód I1,K1,W4-6 (tmavé oko). Audrey je chovná a pokud bude použita v chovu a vyberu krycího psa s lokusem D D/D, není žádné riziko, že se narodí postižení potomci. Ano, pro mě to znamená, že štěňata předám novým majitelům už otestovaná - což bych teoreticky dělat nemusela, protože se automaticky netestují ani štěňata po přenašečích DM. Já to ale dělat budu, chci vědět s čím do budoucna u potomků počítat a taky poučit nové majitele. Myslím totiž, že nejen Audrey dokazuje, že nevyužít těchto jedinců v chovu by byla neskutečná škoda. Zvláště u tak relativně malé populace jako je populace chodských psů.

A úplně na závěr (aneb co jsem vlastně celým článkem chtěla říct): Narodí – li se šedé štěně, ideální je brát to jako fakt, z kterého je dobré vzít si poučení do budoucna. Štěně může prožít normální život, byť s rizikem dermatologického onemocnění. Rodiče jsou evidentně oba přenašeči, což jim ale rozhodně nebere možnost působit v chovu dál. Jen jim prostě příště musíme vybrat odpovídajícího partnera. A dneska už jsou majitelé krycích psů ochotni nechat své psy otestovat, když je majitel feny požádá a vše jim vysvětlí.

                Přeji Vám všem krásné jaro.

 

Zdroje informací: Jaromír Dostál – Genetika a šlechtění plemen psů
                                   https://www.genomia.cz/cz/test/locus-d-dog/    
                                 http://www.kpchp.org/statistikalokusd.php  

 © 2020 AURINKO

  • Facebook